2. Vše začíná myšlenkou

13.02.2019

Praha, 2016

Proč jsem tady? Co je smyslem mého života? To jsou otázky, které se v mé mysli začaly před lety ozývat. Zatoužila jsem dělat něco, co vychází z mé podstaty. Něco, kvůli čemu jsem se narodila. Otázek přibývalo, stejně jako touha tvořit ze srdce. Dělat co mě baví a být zároveň přínosem pro druhé. 

A tak, když přišel nápad na film, věděla jsem, že je to má příležitost.  Výzva, kterou mohu přijmout a změní mi život, nebo si jí nechám ujít a můj život bude plout stále ve stejných kolejích. 

Hlava samozřejmě našla X důvodů proč do něčeho tak bláznivého pouštět, ale má duše se při představě natáčení v Indii, tetelila blažeností.  Doteď jsem tuto zemi rozhodně na seznamu míst, které bych chtěla v nejbližší době navštívit, neměla. Něco se ale očividně změnilo.  Indii se říká Matka duše a není pochyb, že volá tu mou. 

Už teď je jasné, že potřebuji malý zázrak, aby se mi podařilo do tří měsíců sehnat finance na natáčení i tým stejných nadšenců.  Zažívám něco, čemu sama nerozumím. Ale je to silná přitažlivost co mě žene vpřed. Pouštím se do akce. Jdu krok za krokem. Pokus omyl.  

Cíl je v nedohlednu, ale užívám si cestu a radost z tvoření.  

Jak to začalo?

Vždy jsem vnímala cosi, co nás převyšuje. To, co nevnímáme fyzickýma očima. Měla jsem toho hodně načteno, ale toužila jsem umět všechnu tu teorii převézt do praxe. Začít to žít. 

Doposud jsem byla spíše v módu "dělání", potřebovala jsem o něco usilovat, chtěla se změnit, zjistit smysl toho všeho. A nejvíc jsem toužila po stavu "bytí", kdy prostě víte a kdy konáte, ve chvíli kdy je potřeba. Toužila jsem po opravdové moudrosti a to načtené, změnit v prožitky. 

Tato touha po hlubším poznání vyvěrala z mého nitra jako fontána. Stále intenzivněji.  Věřím, že uvedla do chodu i následující události, které mi přivedly v roce 2014 do života mého duchovního učitele Paramahamsu Vishwanandu, realizovaného mistra jehož misí je otevírat lidská srdce. Říká se, že učitel se objeví, když je žák připraven. 

Teorie versus prožitky


Má spirituální cesta získala zcela nový rozměr. Jak říká Swámi, duchovno začíná tam, kde končí náboženství. Začala má cesta s Mistrem. Cesta sama k sobě. Cesta z mysli, do srdce. Cesta, která mě přiměla říct Ano životu, Ano lásce a vlastně i Indii.




Rozhovory "jinak"

Jako novinářka jsem vždy měla velkou chuť dělat rozhovory se zajímavými lidmi. Jen jsem ve zpravodajství neměla tolik příležitostí. Chtěla jsem se ptát těch, co měli zajímavý příběh a skutečně co říct. 

 Proto jsem vytvořila svůj vlastní projekt InspireView a v červenci 2015 dostala jedinečnou možnost udělat do něj rozhovor s jedním ze Swámiů Paramahamsy Sri Swamiho Vishwanandy, Swámím Vishwachakradharanandou. Nešlo říct ne. Byla to příležitost zpřístupnit informace o světě, který nás vede do vlastní síly, rozvíjí potenciál a bohužel je stále ještě, zvlášť v Evropě, opředen mnoha nejasnostmi. Byl to úžasný zážitek, který jen probudil ještě větší touhu udělat rozhovor přímo s Paramahamsou Vishwanandou osobně, což jsem si přála od samého začátku.. 


Od rozhovoru k filmu

Krátce po teroristickém útoku ve Francii v roce 2015 se negativní vlna strachu valila i sociálními sítěmi. Kdokoliv napsal nějaký pozitivní status, byl onálepkován jako "sluníčkář."  

Můj čas přišel. Odjela jsem do Německa na daršan (osobní požehnání), kde jsem požádala Swámího Vishwanandu o interview. Chtěla jsem udělat rozhovor o lásce, soucitu a lidství. Kdy jindy než teď.  Daršan se konal v den mých narozenin a když Swámi souhlasil, dostala jsem ten nejhezčí dárek.  

Jedna cesta končí, další začíná